menu
TOPlist

Zamrzle ale živě z Kyčerky

 

den 1.

Od brzkého rána zajímalo všechny, jak bude (a jestli vůbec) vypadat 1. lyžařský den. V nočních hodinách praskaly rtuťové přístroje vykazující nutnost hodit do kotle o polínko víc, dieslové automobily starostlivých rodičů vypovídaly službu, nehleďe na Jindrabus zajišťující dopravu na Kyčerku a jehož rampouchy ukazující na mínusové teploty v oblasti desítky pod nulou ještě v šest ráno nevěstily nic dobrého. V interiéru. Nakonec ale vše dopadlo nad očekávání, dopolední sluníčko nakonec rozmělnilo obavy všech lyžařů a pomohlo k celkové příjemné atmosféře na svahu. A tak mohl začít den prvý, lyžařského výcviku ZŠ Hovězí za účasti instruktorů : pan ředitel Pokorný, jeho syn Ondra, paní učitelka Nohálová, nová posila prvního stupně p.uč. Grulíková, tatranský emeritní sjezdař pan František Juřica, paní asistentka Jana Kostková a já, potom 24 dětí 7. třídy a premiérově 20 dětí 1. tříd.  Poté, co jsme se „vylodili“ nastal každoroční chaos kdo kde nechal hůlky, rukavice a lyžáky, proč mám obě lyže levé a kde má helma z Lídlu tu HD kameru. Pokud za vámi přijde dítě 1. třídy s tím, že mu někdo přibral lyžáky, berete to jako samozřejmost mu je pomoci najít, obout, zapnout helmu, nasadit rukavice a k tomu vykládat Krkonošskou pohádku. Naštěstí takových případů nebylo mnoho, daly by se spočítat na jedné ruce dřevorubce. Když za vámi s tím samým přijde sedmák už to tolik veselé není, nicméně i přes to jsme se přenesli, ale když si sedmák obouvá lyže špičkama za sebe to už vyžaduje jistou dávku trpělivosti Mrkající Poté co jsme se rozdělili do skupin sedmáci na jezdím/nejezdím, prvňáčci na jezdím/ready to go/nevím, ale jsem šťastný. Musím zcela neskrývaně pochválit zejména prvňáčky všech skupin, za velikou snahu, ti nejlepší tak dokonce jezdili už na kotvě pod vedením instruktora Ondry (kterému díky za použité fotky) a taky holky ze sedmičky, které pod vedením kolegyně Hely Nohálové udělaly kus práce a jsou na spodním svahu rozhodně snaživější než kluci. Zítra se budeme soustředit na první družstvo sedmiček a kluky, kteří více než instruktora dnes potřebovali jeřáb. Na klasické cvičení, kdy se děti posadí na svah a pak se zpravidla pomocí hůlek postaví na vlastní lyže zareagoval pouze jeden a zbytek zůstal sedět, ležet, opalovat se a kochat se výhledy na karlovské údolí. Nutno doplnit, že pak jejich úsilí neznalo hranic a téměř plužíme. Pro dnešek sportu zdar a zítra hlavně vůli! Usmívající se

 

kochající se družstvo kluků sedmičky

 

šikulové z prvních tříd

 

 

 

den 2.

Dnešní arktické podmínky byly opravdu náročné a proto jsme výcvik přizpůsobovali potřebám dětí. V našem družstvě už pět sedmin dětí pluží a jde jim to obstojně. Včerejší příspěvek byl prý dlouhý, proto dnes jen rychlovka více uvidíte ne fotkách (za ty děkuji opět Ondrovi a panu řediteli). Sportu zdar!

 

 

 

den 3.

...Kritický nebyl. Naopak musím pochválit buldočí vůli dvou agentů z posledního družstva, kteří navzdory papírovým předpokladům začali plužit. Když mi byli přiděleni do družstva, spráskl jsem ruce nad těmi nebohými hochy, kteří si pletli levou s pravou a vrch se spodkem. Nečekal jsem, že mi do družstva přistane zrovna nějaká Esterka s dvěma plackami, ale toto bylo silné sousto. Má prognóza byla naštěstí špatná a oba poznali ten slastný pocit, kdy se hrany lyží zakousnou do waflovitého povrchu. Abych nepřeháněl, zatím pluží na rovině,  ale pluží Smějící se

To v družstvech malých sjezdařů jsou priority, zdá se, trochu jiné. "Marečku, co se ti líbilo nejvíc na dnešním lyžování?" "Papír." Tak nějak asi mohl vypadat rozhovor jednoho z rodičů se svým drobkem. Je až k neuvěření, kolik toho ne zcela přirozeně vyhlížejícího produktu to malé stvoření dokázalo spořádat. A znáte to, když jeden, tak druhý a paní prodavačka nestačila podávat ty jedlé papírové jedy. S vervou a nehraným gustem se pustili do těch bankovek hodnoty 500 eur, dávali si je na sebe, s rohlíkem, s chlebem, čajem, jablkem kdyby měli nutelu, udělají si z toho horalku. Když jsme u toho chleba, musíme pochválit maminky, že děti netrpí hladem, Natálka donesla chleba, se kterým by uhostila celý hladový učitelský sbor a nebyla sama, šlo vidět, že jim čerstvý vzduch svědčí.

První družstvo přijelo z hlavní sjezdovky ve sjezdovém postoji, jeden jako druhý a z dané pozice se nepohli, chvíli obdivu vystřídalo zjištění, že byli zmrzlí a pohnout se nemohli Mrkající Když za námi přijeli už trochu roztátí, s radostí se přiřadili k nám a okusili krásu dolního svahu. Fakt je, že dole opravdu tolik nefouká a proto je místy prostor i na opalování. Když tedy zrovna není mínus 12.

Pro dnešek vše, sportu zdar!

 

den 4.

Představte si zamrzlou zimní krajinu zasypanou sněhem (vesměs umělým - ať té romantiky není zas tak moc), sluneční paprsky pronikající skrz ozónové díry hřály do studených tváří tak intenzivně, že nebylo znát ani mínusové teploty hluboce pod nulou. Děti vyzbrojené kuklami, helmami, silnou vůlí a chleby maminek skotačily hned, jakmile opustily dveře autobusu. Když k tomu neskromně přidáme starostlivé instruktory, máme zlomek obrázku dnešního velmi příjemného dne.  V posledním družstvu jsme děti malinko přerozdělili a ty pluživější jsme vzali konečně nahoru na svah. Děcka se odvděčily dobrou spoluprací a nevznikl žádný problém, dokonce si daly říci a daly si kotvu pod zadek a nedržely ji celých 625 m v rukou, jako tomu bývalo v letech minulých. Někteří sdílejí i fotky (díky Lence Světínské). Zítřejší závody budou napínavé, žhavý favorit z prvního družstva dnes byl pokořen veteránským závodníkem (prý ne zcela fair play, ale nic o tom nevím, Ondro) Smějící se.

Prvňáčci dnes vypadali, že si jízdu opravdu vychutnávají, s instruktorem Ondrou se kolem nás proháněli jak Němci za války. Svačí stále pětistovky. Mareček mi řekl, jestli se o něm zmíním, že chce být slavný youtuberÚžasný. Dva agenti z posledního družstva dnes vyplužili první jarní brázdu, dají se v ní sázet zemáky, radši jsem se zmínil rolbařovi, ať tam nezapadne. Dokonce ani neomrzli, mám z nich radost. Jedno je jisté, jestli letošní lyžák přežijeme bez úhony, příští rok letíme na Sibiřský Šeregeš.

 

 

 

den 5.

Závodní. Zatímco prvňáčci navlékali památeční čísla nasáklá potem závodníků několika dekád, sedmáci pod bedlivým dozorem hlavního rozhodčího, pana Juřici, budovali nelehkou trať, plnou dětským okem nečitelných úseků. Prvňáčci jeli s obrovským nasazením a vyhodnocení vyvěsíme v neděli v odpoledních hodinách spolu s vyhodnocením sedmáků. Ti jeli trať odlišnou a neméně náročnou, faktem je, že nikdo nemusel být diskvalifikován, což se už dlouho nestalo. Pro dnešek vše, a těším se spolu s vámi na nedělní vyhodnocení, které připravují sedmáci. Sportu zdar!

 

Autor: Ondřej Šrámek, 26.02.2018